Zboží zakoupené v našem e-shopu nezasíláme do zahraničí.
Přepravcem Toptrans nezasíláme chlazené a mražené zboží (ani šlehačku a smetanu v tubě ani tetrapack), uzeniny, pečivo, ovoce a zeleninu.
Víno patří do skupiny alkoholických i nealkoholických nápojů, které vzniká technikou kvašení moštu z plodů vinné révy. Slovo "víno" pochází z latinského názvu "vine", které je odvozeno z latinského slovesa "viere", což znamená "vinout se".
Celkový požitek a výsledná chuť z vína jsou ovlivněny správným skladováním a teplotou podávání.Ideální teplota k uchovávání vína je 12-13°C. Teplotní rozmezí může být rozsáhlejší, ale mělo by zůstat stálé a bez výkyvů. Důležité je také to, aby bylo víno v temnějším prostoru o vlhkosti 65 - 80%, ve vodorovné poloze.
Teplota podávání se liší druhem daného vína
- lehká bílá vína: 7 až 10 ˚C
- plná bílá vína: 10 až 12 ˚C
- červená vína: 15 až 18 ˚C
- lehká červená vína, růžová vína: 10 až 13 ˚C
- šumivá vína: 4 až 7 ˚C
Dělění dle barvy
Bílé víno: vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisují a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobených z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.
Růžové víno: vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína.
Červené víno: vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny a také léčivá látka resveratrol (ze slupek i z jadérek), který se vyskytuje i v bílém víně. Dva decilitry červeného vína obsahují 600 mikrogramů resveratrolu. Poslední výzkumy umožňují vyrábět červená vína s až 3x vyšším obsahem resveratrolu po jejich ozařování při dozrávání.
Dělění dle třídy a druhu
Stolní víno: stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti (hrozny s cukernatostí 10 stupňů mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení Ministerstva), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní – i z dovozu. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1.9.1995. Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.
Jakostní víno: vyrábí se z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu případně moštu z těchto hroznů. Je vyráběno ve dvou druzích. Jakostní víno bývá kromě základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, a názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno.
Víno s přívlastkem: vyrábí se z hroznů, rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem bývá navíc označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů.
Přírodní víno: za přírodní víno je považováno to, které není chemicky ošetřováno.
Mešní víno: mešní víno je zvláště pečlivě sledované přírodní víno, které není chemicky ošetřováno ani při růstu a zrání, ani není použito jakékoli chemie či aditiv při jeho výrobě a je po celou dobu růstu a výroby sledováno pověřenými duchovními církve. V minulosti se mešní víno vyrábělo převážně pouze v klášterech pro účely mše svaté, jako víno pro transsubstanciaci v Krev Kristovu - Eucharistii.
Košer víno: v případě košer vína je nutné aby technologický postup byl po celou dobu trvání pod dohledem příslušného představitele židovské obce.
Aromatizované víno: vyrábí se z vína nebo hroznového moštu (a jejich směsí), s přídavkem vody nejvýše 15 %. Aromatizují se pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Je možné také použít povolené přídatné ochucující látky. K doslazení se používá sacharóza, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se používá přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.
Likérové víno: musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.
Dealkoholizované víno: vyrábí se z běžných odrůd vína jako jsou např. Merlot, Riesling, Muller Thurgau, dále je vermut Rosso Bitter, Rosé a sekt. Nejde o hroznový mošt, jak je často mylně předpokládáno. Základ je klasické víno, z kterého se následně např. vakuovou technologií odstraní etanol. Dealko víno musí mít méně než 0,5% alkoholu. Používají se aromatičtější a plnější odrudy, jelikož dealkoholizační proces odstraní cca do 20% chuti vína jako takového. Množství zbytkového cukru je u Muller Thurgau cca 2,5 g cukru / litr, u Riesling, Rose a Merlot mezi 20 - 50 g cukru/litr.
Perlivé víno: vyrábí se z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým, musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Vína takto upravená jsou svěží a dobře pitelná. Ve srovnání s víny šumivými je perlivost těchto vín menší.
Šumivé víno: jedná se o druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý, vznikající při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Při výrobě ostatních vín oxid uhličitý volně uniká, při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi. Druhým způsobem je výroba šumivých vín v uzavřeném tanku.
